Proč jsme a na co navazujeme

    V průběhu 1. poloviny 19. století se kapitalismus volné soutěže rozvíjel a dosahoval velkého rozmachu výrobních sil zásluhou průmyslové revoluce, kdy kapitál pronikal do volných, hospodářsky málo rozvinutých zemí a moc buržoazie se upevňovala. Ve 2. polovině 19. století dochází ke změně - kapitalismus přechází do svého vyššího stadia - imperialismu, jehož základním znakem je panství monopolů, vláda hrstky průmyslových finančních magnátů.

    Novým charakteristickým rysem období přechodu k monopolnímu kapitalismu (imperialismu) byl rychlý růst proletariátu, to je námezdně pracujících, prohlubování nesmiřitelných rozporů mezi těmito hlavními společenskými třídami (buržoazie a proletariátu), masovému rozšíření vědeckého socialismu a vítězství marxismu v mezinárodním dělnickém hnutí. Proti nástupu buržoazie, usilující o stabilizaci a upevnění své moci, vystoupila dělnická třída (zejména v západoevropských zemích) již jako mohutná síla na obranu svých práv v četných stávkových bojích a ostrých třídních zápasech.

    V procesu sjednocování pracujících hrál velkou roli vztah mezi hospodářským a politickým bojem. Hospodářský boj předcházel boji politickému. V počátcích vývoje dělnického hnutí byl hospodářský boj veden hlavně za zlepšení pracovních podmínek a mzdových požadavků a byl bojem živelným. V procesu dalšího vývoje došlo dělnické hnutí na přelomu  19. a 20. století zásluhou revolučních myslitelů Karla Marxe, Bedřicha Engelse a po té i Vladimíra Iljiče Lenina k poznání, že pro dosažení svých cílů musí být jak organizačně, tak i ideově jednotné. Tato jednota může být dosažena jen za předpokladu naplnění dvou  základních podmínek:

a) musí proběhnout složitý proces třídního sebeuvědomění dělnické třídy a ostatních pracujících (historická úloha dělnické třídy)

b) dělnická třída a ostatní pracující musí mít svou politickou organizaci (politickou stranu).

Naplnění těchto podmínek může splnit jen důsledně revoluční, ideově a organizačně jednotná komunistická strana. Nutnost existence revoluční strany proletariátu a ostatních pracujících zdůrazňoval zejména V. I. Lenin, z jehož iniciativy bylo na kongresu komunistické internacionály v roce 1919 přijato 21 podmínek pro vznik národních komunistických stran a jejich přijetí do Komunistické internacionály.

    S rozpadem Rakousko-Uherské monarchie vznikla 28. října 1918 Československá republika, v níž získala rozhodující vliv mezi pracujícími sociálně demokratická strana, která však již nebyla revoluční, neboť její předáci podléhali vlivu buržoazie. Levicová část sociální demokracie proto založila ve dnech 14. - 16. května 1921 Komunistickou stranu Československa. KSČ vyhlásila boj oportunismu a revizionismu a důsledně bojovala za práva pracujících.

    První významnou pokrokovou organizací mládeže u nás byl Komunistický svaz mládeže Československa (KSMČ) - Komsomol. Byl založen v roce 1921 krátce po založení KSČ jako sekce Komunistické internacionály mládeže (KIM). Základním úkolem Komsomolu bylo získávat dělnickou a rolnickou mládež pro revoluční boj a vychovávat ji v duchu marxismu-leninismu. Působil také mezi studentskou mládeží. V období nacistické okupace působila u nás ilegální odbojová organizace Komunistický svaz mladé generace (KSMG). Vznikla začátkem roku 1940. Po válce byl nahrazen KSMG Svazem české mládeže (SČM) a na Slovensku Svazem slovenské mládeže (SSM). Po vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 byly vytvořeny podmínky pro vznik jednotné celostátní organizace mládeže - Československého svazu mládeže (ČSM). ČSM se stal členem Světové federace demokratické mládeže a Mezinárodního svazu studenstva. V roce 1968 došlo vlivem působení pravicových sil k jeho rozbití. Po nástupu nového vedení KSČ v dubnu 1969 došlo k obnovení jednotné organizace mládeže Socialistického svazu mládeže (SSM). Po roce 1989 se SSM rozpadl. V roce 1990 vznikl Komunistický svaz mládeže (KSM) jako volné sdružení mladých lidí komunistického smýšlení. V říjnu 2006 byl rozhodnutím Ministerstva vnitra KSM rozpuštěn. Nástupnickou organizací se stal Svaz mladých komunistů Československa. Činnos zahájil ustavujícím sjezdem, který se uskutečnil 22. listopadu 2008 v Přerově.

Cíle Komunistické strany Čech a Moravy v současné etapě 

Určující pro charakter komunistické strany je její program obsažený ve stanovách. Cílem KSČM v současném období je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. Program KSČM vychází z marxistické teorie, otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování a široké vnitrostranické demokracie.

zdroj: Stanovy KSČM