S dětmi se politicky manipuluje už od základní školy

K dnešnímu dni to bude něco okolo 2150 dní, co jsem nastoupil do školy, pokud počítám pouze pracovní dny bez prázdnin. Ano je to něco okolo deseti roků na škole a nyní je mi šestnáct let. Na prvním stupni základní školy jsem politiku pochopitelně vůbec nevnímal. Věděli jsme akorát, kdo je náš prezident, a to bylo vše. S přestupem na druhý stupeň se ale vše začalo měnit. Najednou jsem začal vnímat politickou realitu v naší zemi a začal sledovat média. Nevěděl jsem čemu věřit. Rodiče mi říkali nějaký názor, ale ve škole nám do hlavy tloukli úplně něco jiného. 

Když jsem postoupil do devátého ročníku, začal jsem mít stále více jasno, jakým politickým směrem se chci orientovat a s kým (ne)sympatizovat. Ve škole nám, bohužel, do hlavy vtloukali neustále EU a TOP 09. Pomineme-li fakt, že ze strany učitelů je hlásání svých politických preferencí při vyučování zakázáno (viz neustálé omílání, jak je TOP 09 skvělá, a to stále dokola), je nutné si uvědomit, proč nám tu neustále cpou superlativy o EU. Proč? Snad ani jinak nemohou, je-li naše škola zahlcena neustále nějakými dotacemi a projekty pod záštitou EU… Ještě horší ale bylo a je vyučování jednotlivých předmětů, kde jsem se prakticky neustále setkával s narážkami na socialismus. V českém jazyce, nejvíce v literatuře a poté hlavně v dějepise, kde jsme se primárně učili o dějinách tak, jako by je napsali pánové z nějakého propagandistického ústavu pro bezvýhradnou lásku k politice USA. Nevěděl jsem, jak tehdy reagovat, protože mi připadalo, že na naší škole byla tato manipulace nekriticky přijímána.

Ještě dnes na střední škole, která dostává také neustále peníze z EU v rámci tzv. „projektů“, se setkávám s podobnými narážkami. Opravdu, když učitel přijde do hodiny a začne před vámi otevřeně hovořit o Západu jako o spasiteli a o Východu jako agresorovi na Ukrajině, o Putinovi nemluvě, tak už to o něčem vypovídá. Upozorňuji, že toto se stává nejen v hodinách dějepisu…

Ale co zde chci naznačit. Manipulace Západu a EU s médii a ostatně s lidmi je v dnešní době strašně jednoduchá. Pro mě, studenta střední průmyslové školy, je to velice těžké, hádat se poté se spolužáky o tom, jaká je pravda, když večer na ČT1 viděli něco jiného. Je to těžké také proto, že u sebe nemám nikoho, s kým bych sdílel názor a kdo by mě podpořil. Alespoň o nikom nevím, zatím. I když už jsem začal odkrývat své názory i veřejně, dokonce i ve škole a na sociálních sítích. Začal jsem se také hádat o politice s učiteli, ne jako na základní škole, kde jsem byl zbabělý cokoliv říct. Musím být ale také opatrný na to, co řeknu. Nechci, aby na mě ostatní pohlíželi skrz předsudky a spolužáci se se mnou například přestali bavit kvůli tomu, čemu se domnívám, že stejně nerozumí. Ale jsem velice rád, že mohu sdílet svůj názor alespoň zde.

  Váš sympatizant

(přišlo e-mailem 10. 4. 2014, pozn. redakce)

Zdroj: www.komsomol.cz

S dětmi se politicky manipuluje už od základní školy