Z historie pokrokového mládežnického hnutí u nás

První významnou pokrokovou organizací mládeže u nás byl Komunistický svaz mládeže Československa - Komsomol. Byl založen v roce 1921 krátce po založení KSČ jako sekce Komunistické internacionály mládeže (KIM). Politická činnost KSMČ byla podřízena jednak KSČ a jednak KIM. Základním úkolem Komsomolu bylo získávat dělnickou a rolnickou mládež pro revoluční boj a vychovávat ji v duchu marxismu-leninismu. Působil také mezi studentskou mládeží. Ve 20. letech byl KSMČ významnou oporou revolučního směru v KSČ usilujícího o bolševizaci strany. Jeho funkcionáři tvořili jádro nových kádrů ve vedení stranických organizací po V. sjezdu KSČ v roce 1929.

V letech světové hospodářské krize (1929 - 1933) dosáhl významného vlivu v hnutí nezaměstnaných a později i v boji za jednotnou frontu mládeže proti nastupujícímu fašismu. Od roku 1923 byl pro svoji pokrokovou činnost neustále perzekuován a byl proto nucen pracovat po určitou dobu v ilegalitě. V době ohrožení republiky nacistickou agresí se KSMČ vzdal roku 1936 své samostatné činnosti a dal podnět k založení Svazu mladých a dalších organizací pokrokové mládeže. K funkcionářům KSMČ patřili například: Jan Šverma, Karel Aksamit, Oto a Viktor Synkové, Jan Zika, Miloš Krásný, Jan Černý.

Po okupaci naší země fašisty vznikl začátkem roku 1940 Komunistický svaz mladé generace (KSMG) jako ilegální odbojová organizace levicově orientované mládeže. Pracoval pod přímým vedením ilegální KSČ. Její členové se podíleli na sabotážích, kolportáži (ilegální roznášení a vylepování) letáků a dalších formách odboje. Na přelomu let 1940 a 1941 vydával ilegální časopis Mladá garda. V létě a na podzim 1941 byl postupně gestapem rozbit.

Po osvobození Československa vznikla na území Čech mládežnická organizace Svaz české mládeže (SČM) a na Slovensku Svaz slovenské mládeže (SSM). Po vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 byly vytvořeny podmínky pro vznik jednotné celostátní mládežnické organizace Československého svazu mládeže (ČSM), který byl ustaven v dubnu 1949. ČSM se stal zálohou KSČ a jejím přímým pomocníkem při výchově mladé generace. Měl významný podíl na rozvoji národního hospodářství, zvláště se zasloužil o rozmach socialistického soutěžení. Významnými iniciativami v této oblasti byly stavby mládeže (např. Nová huť Klementa Gottwalda, trať mládeže na Slovensku, přehrada mládeže na Váhu u Nosic). Koncem 60. let se podařilo pravicově oportunistickým a protisocialistickým silám ČSM rozbít.

Teprve o nástupu nového vedení KSČ v dubnu 1969 mohlo dojít k obnovení jednotné organizace čs. mládeže, kdy byl v listopadu 1970 založen Socialistický svaz mládeže (SSM). Navazoval na tradice pokrokového a revolučního hnutí mládeže v Československu, zejména pak na nejlepší tradice ČSM. Ve své činnosti vycházel z programu KSČ, jejímž byl aktivním pomocníkem a získával příslušníky mladé generace pro politiku KSČ. Byl členem Světové federace demokratické mládeže a Mezinárodního svazu studenstva. Jako součást Národní fronty (dobrovolné sdružení politických stran, společenských a zájmových organizací u nás od roku 1945) spolupracoval s ostatními společenskými organizacemi a podílel se i na řízení a správě státu na různých úrovních (zejména s národními výbory). Specifickou a relativně samostatnou součástí svazu byla Pionýrská organizace SSM. Po převratu v roce 1989 se jednotná mládežnická organizace rozpadla.

Na pokrokové tradice mládežnických organizací navázal Komunistický svaz mládeže (KSM) a po jeho zákazu v roce 2008 nyní Svaz mladých komunistů Československa (SMKČ).