Lež není projevem svobody slova, nýbrž projevem naduté hlouposti.
26.03.2014 23:37
17. 3. 2014
Lež není projevem svobody slova, nýbrž projevem naduté hlouposti.
Česká pravice žije v přesvědčení, že si může dovolit cokoliv. Máme si zvyknout, že každý extrém je důkazem lidské svobody. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a reprezentant TOP 09 Karel Schwarzenberg srovnal prezidenta Putina s Adolfem Hitlerem.
Před lety pro změnu tehdejší ex-disident Václav Benda vyjádřil touhu poobědvat s fašistickým diktátorem Pinochetem a řekl o něm: »Kdybychom v Československu měli v roce 1948 muže s tak energickým odhodláním, nebylo by došlo k Únoru a dalším neštěstím několika desetiletí.« Jak se ukazuje, tak naši pravičáci mají značně nevkusné manýry, a ty se nejvíce projevují nejen při neustálém napadání komunistů a všech, kteří nenaplňují vize o jejich pojetí demokracie.
V duchu téhle tradice jdou i výstupy u nás působících médií a prohlášení všech těch karikatur demokratických politiků. Pohled na dění kolem Ukrajiny je u nás ve vleku zahraniční politiky USA. Proto se nestačí jen dívat na zpravodajství naší veřejnoprávní televize a poslouchat výroky těch, kteří rozhodně v politice nehájí zájmy našich občanů. Lidé, jejichž počínáním došlo k rozkradení našeho státu, likvidaci sociálních jistot a zavlečení statisíců našich občanů do bídy, nemají sebemenší právo poučovat druhé a poukazovat na chyby někoho jiného. Domácí metanolová aféra má na svědomí více než 50 lidských životů. To vše je výsledkem cynismu a arogance polistopadových mocných. Organizovaný zločin si v této zemi dělá, co chce, a jeho chapadla v politice předstírají lásku a pravdu.
Model tzv. ukrajinské revoluce byl použit asi už podvacáté. Stejná šablona a stejné mediální kulisy kolem. Zase se ukazuje, že noty pro tenhle part pocházejí z říše dobra. Při pohledu na záběry zahraničních televizí a fotoreportérů, které jsou dostupné na internetu, mrazí každého normálního člověka v zádech. Brutalita některých »revolucionářů« v Kyjevě, navíc označených jasně fašistickými symboly, zpochybňuje teorii o snaze navodit demokracii na Ukrajině a přiblížit se Evropě. Pokud dav »revolucionářů« hází dlažební kostky a zápalné láhve z těsné blízkosti na stojící policisty, pokud stejný dav buší do hlav - podotýkám jen stojících a nebojujících policistů – tyčemi a řetězem, je nutné se ptát, zda tohle je ještě snaha o demokracii? Co není dovoleno v zemích EU a USA, to se může použít na Ukrajině.
Takový dvojí metr v přístupu jen dokládá, proč do revoluce na Ukrajině Západ investoval miliony dolarů a poslal tam desítky svých instruktorů a poradců.
Doba se však změnila a v Kremlu nesedí Boris Jelcin se stakanem vodky v ruce. Rusko začalo dělat svoji vlastní zahraniční politiku a ta samozřejmě nevyhovuje těm, kteří mají snahu řídit celý svět.
Stanislav MACKOVÍK, poslanec (KSČM)
Haló noviny 17. 3. 2014
zdroj: www.kscmsemily.estranky.cz